Balkon pro radost i chuť – bylinky, zelenina
Bio produkty, zdraví a ekologie dnes zasahují do života nám všem. Přeorientovali jsme se na zdravější způsob života. Možnost vypěstovat si svou vlastní zeleninu a bylinky, které budou opravdu 100 % BIO, se již zalíbilo spoustě lidí. Kdo má zahrádku, vyhrál, ale i bez ní můžete sklízet vlastní úrodu. Skvělým nápadem jsou také stále oblíbenější komunitní zahrady, kterých bohužel není stále dostatek pro všechny. Mnoho z nás je tak odkázáno jen na balkóny a terasy. Ne vždy jsou prostorné, ale plody vaší výsadby vám budou chutnat.
Správně poskládat
Zvlášť u menších balkónů je třeba si dobře rozvrhnout, kam umístíte kterou rostlinu, jak velkou nádobu na ni budete potřebovat. Prostor využijte co nejvíc, řešením mohou být závěsné poličky nebo květináče, schůdky, kaskádovité květináče. Pokud máte dost místa, můžete si sestavit pyramidu z bedýnek. Pěstovat můžete v čemkoli, na zeleninu nejlépe poslouží plastové nádoby, které můžete proděravět. Zvlášť pokud máte balkon na jih, je dobré používat světlý plast, ve kterém se substrát nepřehřívá. Díry jsou potřeba, aby přebytečná vod a mohla odtékat. Substrát je vhodný vzdušný a propustný a důležité je i přihnojování, se kterým se začíná tak 4 týdny po výstavě, nejlépe formou tekutého hnojiva přidávaného k zálivce.
Nádoby by měly mít otvor pro odtok vody ukrytý třeba kamínkem, který zabrání vyplavování zeminy. Na dno patří drenážní vrstva. Je jen na vás, zda použijete perlit, písek nebo kamínky. Přesazovat bychom měli večer, pak rostlinu zalít a dva dny nechat mimo přímé slunce. Pak je umístíme na místo, kde je chceme mít. Pokud vysejeme semínka, zaléváme je jen rosením, abychom je nevyplavili. Nejlepší na zálivku je voda dešťová, kohoutkovou nechte odstát nejlépe 1 den. Pokud cestujete, pomohou vám samozavlažovací truhlíky.
Bylinky, listy i zelenina
Na jižně orientovaných balkónech hrozí, že se rostliny budou pálit. Lze je samozřejmě zastínit, ale i pěstované druhý je dobré velkému teplu přizpůsobit. Dobře tam porostou lilky, papriky, rajčata či středomořské bylinky (tymián, levandule, bazalky, majoránka, oregano, šalvěj či rozmarýn). Na těch severních sice neporoste zdaleka vše, ale vysadit můžete třeba mátu, meduňku, petržel či pažitku. Plodit vám budou i jahody, ačkoli úroda bude menší. Radost však jistě udělá i tak.
Dobrým nápadem na opravdu malé prostory je sázet více druhů k sobě. Některé si dokonce navzájem prospívají. Skvěle si rozumí jahody s fazolemi, měsíčkem, cibulí nebo pažitkou. Bylinky ladí s letničkami, libeček zlepšuje zdraví téměř všem rostlinám, ke kterým ho zasadíte.
Z bylinek vypěstujete téměř každou, kromě již výše zmiňovaných můžete sklízet i libeček, koriandr, bobkový list, citrónovou trávu, řeřichu, medvědí česnek, saturejku, stévii, lichořeřišnici a mnoho a mnoho dalších. Ale i zelenina má na poli balkónů své silné zastoupení.
Existuje druh, který doma má skoro každý. Rajčata jsou velmi oblíbená a zároveň nepříliš náročná. Potřebují slunce a běžnou zálivku. Je dobré je přihnojovat. Výběr je z mnoha druhů a velikostí, ale i tyčové rajče stojí za to mít. Potřebuje pouze tyčku, ke které ho budete postupně vázat.
Papriky jsou o něco náročnější, zálivku žádají pravidelnou a dostatečnou, slunce je zde také důležité. Většina z nás však bez větších problémů vypěstuje chilli papričky.
Okurka nesmí přijít na přímé slunce, ale i jedna rostlina vás bohatě obdaří mnoha plody. Stejně jako rajčata se dají sehnat sazenice miniokurek. Nedostatek prostoru vás tedy trápit nemusí.
Pokud ještě přece jen nějaký máte, můžete si pořídit budovy pytel a zasadit brambory. Až začnou růst, dodávejte hlínu, dokud to jde. Tato metoda získává sympatie pro svou jednoduchost a kvalitní úrodu.
Stále oblíbenější jsou také různé listy salátů. Po výsadbě můžete už za 2 až 3 týdny sklízet lístky salátu, rukoly a dalších.
Zkusit se má vše, a proto dnes lidé osazují své balkóny i hráškem, fazolemi, mrkví, ředkvičkami, lilky a kedlubnami. Mozností je mnoho.
Pěstování ovoce bývá obtížnější, ale pro začátek zkuste třeba jahody. Opět můžete vybírat z velkých a měsíčních, což jdou malé, píší, popř. lesní. Ty trvale plodící vydrží klidně i 3 sezóny.
Takový „voříšek“ je špenát jahodový. Listy užijete do salátů i pomazánek nebo jako přílohový špenát. Plody jsou červené, podobné trochu malinám. Vhodné jsou do moučníků, palačinek a ovocných salátů.
Už se nemohu dočkat letošní úrody. Chuť vlastní opravdu BIO zeleniny je úžasná, navíc vidět rostlinu vyrůst ze semene díky naší péči je radost. Všem přeji zdravou a bohatou úrodu. A jestli se vám vejde na balkon ještě židle, poseďte si v té vaší zeleni a dobijte tak baterky.
